Urtica dioica
Vytrvalá žahavá bylina s bohatým obsahem minerálů a chlorofylu, hojně využívaná v kuchyni i bylinkářství.
Vstřícné, pilovitě zubaté listy s hustými žahavými chloupky.
Přímá čtyřhranná lodyha hustě pokrytá žahavými chloupky.
Silné plazivé oddenky vytvářející rozsáhlé porosty.
Velmi běžná ruderální rostlina milující dusíkem bohatou půdu.
Bylina bohatá na minerály, tradičně využívaná k podpoře krve a látkové výměny.
Listy kopřivy dvoudomé jsou vstřícné, vejčitě kopinaté až kopinaté, s nápadně pilovitě zubatým okrajem. Dosahují délky 3–15 cm, na líci jsou sytě zelené, na rubu světlejší. Celý povrch listů pokrývají žahavé chloupky (trichomy), které při dotyku uvolňují dráždivé látky. Žilnatina je výrazná, s nápadnou hlavní žilkou a postranními žilkami vybíhajícími k zubům na okraji listu.
Lodyha kopřivy je přímá, nevětvená nebo málo větvená, nápadně čtyřhranná v průřezu. Dorůstá obvykle 30–150 cm výšky. Povrch lodyhy je drsný a hustě porostlý žahavými chloupky i krátkými štětinatými chlupy. Barva je zelená až načervenalá, u starších rostlin mírně dřevnatí u báze.
Kořenový systém kopřivy tvoří silné plazivé oddenky, které se rozrůstají do okolí a umožňují rostlině vytvářet husté, souvislé porosty. Oddenky jsou žlutavé až hnědavé, vláknité a bohatě větvené. Z oddenků vyrůstají četné přímé lodyhy a jemnější kořínky, které pronikají do hloubky půdy.
Kopřiva dvoudomá je typickou ruderální rostlinou. Roste podél cest, v příkopech, u plotů, kolem stodol, na rumištích, na okrajích lesů i v zahradách. Dává přednost vlhčím, hlubokým půdám bohatým na dusík a organickou hmotu. Často signalizuje přehnojení nebo dlouhodobé působení člověka v krajině.
Kopřiva dvoudomá patří k nejvýživnějším planým bylinám. Obsahuje významné množství minerálů (zejména železa, vápníku, křemíku a draslíku), vitamínů a chlorofylu. V lidovém bylinkářství se tradičně používá k podpoře krvetvorby, látkové výměny a v období jarních očistných kúr. Mladé listy jsou ceněné jako výživná zelenina do polévek, nádivky nebo pesta.
Mladé vrcholové výhonky kopřivy se používají podobně jako špenát. Hodí se do jarních polévek, přílohových „špenátů“ a zeleninových směsí. Před použitím je krátce spařte nebo poduste, tím se zničí žahavé chloupky.
Jemně nasekané mladé listy kopřivy lze mixovat s olejem, česnekem a ořechy nebo semínky na pesto, které se hodí k těstovinám nebo na pečivo. Skvěle fungují i v nádivkách, quiche a slaných koláčích jako lokální zelená superpotravina.
Listy kopřivy se tradičně suší a používají jako základ nebo součást bylinných čajových směsí. Dodávají nápoji zelenou, travnatou chuť a přidávají minerály. Lze je přimíchat i do směsí na „zelené“ smoothie nebo posypat hotová jídla.
Kopřivový čaj se v tradičním bylinkářství používá jako mírně močopudný nápoj, který podporuje vylučování tekutin a je součástí podpůrných kúrá při obtížích s močovými cestami. Nenahrazuje lékařskou léčbu, u chronických onemocnění je nutná konzultace s lékařem.
Kopřiva je bohatá na minerály (zejména železo, vápník, křemík a draslík) a chlorofyl. Tradičně se používá jako součást jarních očistných kúr a při únavě. Podporuje celkovou vitalitu, ale u závažných stavů s krvetvorbou je vždy nutná odborná péče.
Z čerstvé nati kopřivy se připravuje kvasný výluh, tzv. kopřivová jícha. Používá se jako přírodní tekuté hnojivo bohaté na dusík a stopové prvky. Před použitím se ředí vodou a aplikuje ke kořenům zeleniny nebo na list v menší koncentraci.
Odvar z kopřivy se tradičně používá jako vlasová voda k oplachování vlasů a pokožky hlavy, zejména u mastných vlasů a lupů. Přidává se také do domácích masek a koupelí na podporu prokrvení kůže. Při citlivé pokožce vždy vyzkoušejte nejprve malé množství.
Pomáhá snižovat záněty v těle, vhodné při bolestech svalů a kloubů.
Zlepšuje funkci trávicího systému, pomáhá při nadýmání a nechutenství.
Podporuje vylučování škodlivin z těla, čistí játra a ledviny.
Pomáhá při zánětech močového měchýře a ledvin.
Chrání buňky před volnými radikály a zpomaluje stárnutí.
Podporuje hojení ran, ekzémů a dalších kožních problémů.
Zmírňuje bolesti hlavy, svalů a kloubů.
Pomáhá spalování tuků a celkovému energetickému metabolismu.
Podporuje vitalitu, potenci a zdraví prostaty.
Pomáhá regeneraci jater a jejich detoxikační funkci.
Pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi a podporuje metabolismus glukózy.
Informace na těchto stránkách mají pouze informativní charakter a nejsou náhradou za odbornou lékařskou péči. Před použitím jakýchkoliv rostlin pro léčebné účely se vždy poraďte s lékařem nebo certifikovaným bylinkářem.
Některé rostliny mohou způsobit alergické reakce nebo interagovat s léky. Buďte obezřetní a v případě jakýchkoliv pochybností se poraďte s odborníkem.
Roste na dusíkem bohatých půdách, v příkopech, na okrajích cest, v křovinách a polostinných místech. Preferuje vlhčí půdy, ale je extrémně přizpůsobivá.
Informace o léčivých účincích jsou pouze informativní a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Před použitím pro léčebné účely se vždy poraďte s lékařem nebo kvalifikovaným bylinkářem. Pokud si nejste jisti určením rostliny, nesbírejte ji a nevyužívejte!
Čerstvé listy a lodyhy kopřivy obsahují žahavé chloupky, které mohou způsobit pálení, zarudnutí a pupínky na kůži. Při sběru používejte rukavice a dlouhé rukávy, zejména u dětí a citlivých osob.
Při závažném onemocnění ledvin, srdce nebo při předepsaném omezení příjmu tekutin se kopřivové čaje a odvary smějí používat jen po domluvě s lékařem. Mírný močopudný účinek může narušit léčebný režim.
U těhotných a kojících žen a u malých dětí je vhodné užívání kopřivových přípravků vždy konzultovat s pediatrem nebo gynekologem. Dlouhodobé nebo vysoké dávky nejsou bez odborného vedení doporučeny.
Kopřiva může ovlivnit účinek léků na odvodnění, krevní tlak, ředění krve nebo hladinu cukru v krvi. Pokud užíváte tyto léky dlouhodobě, poraďte se před pravidelným užíváním kopřivy s lékařem nebo lékárníkem.
Kopřiva často roste u cest, plotů a kolem stodol, kde může být znečištěná výfukovými plyny, zvířecí močí nebo hnojem. Na jídlo a čaj vybírejte rostliny z čistých lokalit, minimálně desítky metrů od frekventovaných silnic a míst s častým pobytem psů.
Kopřiva nebyla jen „plevel“, ale důležitý zdroj vlákna. Z kopřivových vláken se vyráběla lana, pytle i hrubší tkaniny a během válek částečně nahrazovala nedostupnou bavlnu. Dnes se k ní textilní průmysl vrací jako k udržitelnému přírodnímu materiálu.
Z kopřivových natí se tradičně připravuje tzv. kopřivová jícha – fermentovaný výluh, který slouží jako přírodní hnojivo bohaté na dusík a stopové prvky. Zahrádkáři ji používají k podpoře růstu zeleniny i k posílení rostlin proti škůdcům.
Kopřiva je důležitou živnou rostlinou pro housenky několika druhů denních motýlů, například babočky paví oko nebo babočky kopřivové. Tam, kde necháme část kopřiv růst, dáváme prostor i bohatšímu světu hmyzu a ptáků, kteří se jím živí.
Mladé výhonky kopřivy byly v mnoha regionech tradiční jarní zeleninou, zejména v dobách nedostatku. Používaly se do polévek, kaší a nádivky podobně jako špenát. Dnes se vracejí do kuchyně jako lokální, výživná a snadno dostupná superpotravina.
Žahavé chloupky kopřivy fungují jako drobné skleněné jehličky naplněné dráždivými látkami. Při dotyku se špička odlomí a obsah se vstříkne do pokožky, což způsobí pálení a zarudnutí. Tento jednoduchý „obranný systém“ chrání rostlinu před okusováním.
„Znalost divokých rostlin spojuje tradiční moudrost našich předků s moderním vědeckým poznáním.“
