Rheum rhabarbarum
Robustní vytrvalá bylina s obřími listy a dužnatými kyselými řapíky, která často zplaňuje ze zahrad a nabízí překvapivě univerzální využití v kuchyni.
Obří trojúhelníkovité listy se zvlněným okrajem
Silné dužnaté řapíky červenozelené barvy s kyselou chutí
Vysoké laty drobných bělavých květů
Zplaňuje u zahrad, kompostů a na rumištích
Listové čepele jsou nejedlé a toxické
Listy rebarbory jsou velmi velké, široce trojúhelníkovité až srdčité, se zvlněným, často lehce kadeřavým okrajem. Čepele mohou dosahovat průměru přes 30–60 cm. Žilnatina je výrazná, na bázi listu silně zhuštěná a přechází do mohutného řapíku. Povrch je mírně drsný, sytě zelený až žlutozelený.
Hlavní jedlou částí rebarbory jsou robustní řapíky listů. Jsou válcovité až mírně zploštělé, 2–4 cm silné, zelené, růžové nebo červené, často s podélným žíháním. Po rozlomení jsou šťavnaté, křehké a velmi kyselé díky vysokému obsahu organických kyselin.
Na jaře až začátkem léta vytváří rebarbora vysoké květní stvoly, často přes 1,5 m vysoké. Nahoře nesou velká, rozvětvená latovitá květenství s množstvím drobných bělavých až nazelenalých květů. Květenství může celou rostlinu opticky „převýšit“ a je dobrým poznávacím znakem starších trsů.
Divoké variety rebarbory nejčastěji zplaňují v okolí lidských sídel – u starých zahrad, kompostů, zdí a na rumištích. Milují hlubší, humózní půdu bohatou na živiny a pravidelnou vláhu.
Na rozdíl od řapíků obsahují listové čepele vysoké množství kyseliny šťavelové a dalších látek. Nejsou určeny ke konzumaci a neměly by se používat ani do šťáv či smoothie. Při sběru je vždy odřízněte a nekompostujte tam, kde se pase dobytek.
Nakrájené řapíky rebarbory se hodí do rychlého jarního kompotu, koláčů, crumble i sladkokyselých dezertů ve skleničce. Kyselost rebarbory krásně vyvažuje sladké ovoce jako jahody či jablka.
Z rebarborových řapíků lze uvařit osvěžující sirup, který se ředí vodou jako limonáda. Skvěle funguje s citronem, zázvorem nebo mátou.
Kyselost rebarbory se výborně hodí i do slaných jídel. Z rebarbory, cibule, koření a trochy cukru uvaříte chutney, které doplní sýry, pečenou zeleninu i grilované maso.
Malé porce tepelně upravené rebarbory mohou díky obsahu organických kyselin a vlákniny jemně stimulovat trávení. Větší množství či použití kořene má ale silnější účinek a vyžaduje opatrnost.
Růžově až červeně zbarvené odrůdy rebarbory dokáží přirozeně obarvit sirupy, želé i dezerty jemným růžovým odstínem bez použití umělých barviv.
Zlepšuje funkci trávicího systému, pomáhá při nadýmání a nechutenství.
Podporuje vylučování škodlivin z těla, čistí játra a ledviny.
Pomáhá spalování tuků a celkovému energetickému metabolismu.
Pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi a podporuje metabolismus glukózy.
Informace na těchto stránkách mají pouze informativní charakter a nejsou náhradou za odbornou lékařskou péči. Před použitím jakýchkoliv rostlin pro léčebné účely se vždy poraďte s lékařem nebo certifikovaným bylinkářem.
Některé rostliny mohou způsobit alergické reakce nebo interagovat s léky. Buďte obezřetní a v případě jakýchkoliv pochybností se poraďte s odborníkem.
Plané trsy rebarbory najdete nejčastěji u starých zahrad, kůlen a kompostů, na rumištích, podél cest a někdy i u potoků. Vyhovují jí živinami bohaté, spíše těžší půdy s dostatkem vláhy a plné světlo až polostín.
Informace o léčivých účincích jsou pouze informativní a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Před použitím pro léčebné účely se vždy poraďte s lékařem nebo kvalifikovaným bylinkářem. Pokud si nejste jisti určením rostliny, nesbírejte ji a nevyužívejte!
Listové čepele rebarbory obsahují vysoké množství kyseliny šťavelové a dalších látek. Nejsou určeny ke konzumaci ani pro lidi, ani pro zvířata. Jí se pouze řapíky po odstranění listu a po tepelné úpravě.
Kvůli obsahu kyseliny šťavelové by měli být opatrní lidé s onemocněním ledvin, sklonem k tvorbě kamenů či s dnou. Pro tyto skupiny není vhodné jíst rebarboru ve větším množství nebo dlouhodobě.
U zdravých dospělých je běžná sezónní konzumace rebarborových dezertů v pořádku. U malých dětí volte menší porce a rebarboru nepodávejte denně.
Kořen příbuzných druhů rebarbory je silná projímavá droga. Samostatné experimentování s kořenem zahradní rebarbory se nedoporučuje – silný účinek, riziko podráždění a nežádoucích účinků.
Pokud užíváte léky, máte chronické onemocnění (zejména ledvin, jater nebo trávicího traktu) nebo jste těhotná, je vhodné konzultovat vyšší a častější konzumaci rebarbory s lékařem.
Rebarbora má původ ve střední a východní Asii, kde se některé druhy používaly jako léčivky už ve starověku. Do Evropy se dostala nejprve jako drahá lékárnická surovina, teprve později jako běžná zelenina do zahrad a kuchyní.
Silně projímavý kořen známý z lékárnictví pochází z jiných druhů rodu Rheum než běžná zahradní rebarbora. Přesto i její kořen obsahuje účinné látky a jeho užívání patří do rukou zkušených bylinářů.
Rebarbora je jednou z prvních jarních "zelenin", které se objevují na zahradě. Díky výrazně kyselé chuti výborně vyvažuje sladké ovoce a dezerty a dodává jim svěžest.
Rebarbora obsahuje kyselinu šťavelovou, která se může vázat na vápník v těle. Při běžné sezónní konzumaci u zdravých lidí nepředstavuje problém, lidé s onemocněním ledvin nebo sklonem k tvorbě kamenů by však měli množství rebarbory omezit.
„Znalost divokých rostlin spojuje tradiční moudrost našich předků s moderním vědeckým poznáním.“