Sorbus aucuparia
Středně velký listnatý strom s lichozpeřenými listy a hustými shluky oranžově červených bobulovitých plodů (jeřabin), ceněný jako okrasná, medonosná i užitková dřevina.
Lichozpeřené listy s 9–15 úzkými pilovitými lístky
Krémově bílé květy v hustých chocholících s výraznou vůní
Oranžově červené kulovité jeřabiny v hustých shlucích
Štíhlý rovný kmen se šedohnědou hladší kůrou s vodorovnými lenticelami
Často na horských svazích, okrajích lesů a v parcích jako štíhlý strom s řídkou korunou
Listy jeřábu ptačího jsou lichozpeřené, dlouhé přibližně 10–20 cm, složené z 9–15 úzkých podlouhle kopinatých lístků se zřetelně pilovitým okrajem. Koncový lístek je podobný ostatním, není zvětšený. Líc listu je tmavě zelený, rub světlejší. Na podzim se listy zbarvují do žlutých až oranžově červených odstínů.
Květy jeřábu ptačího jsou drobné, krémově bílé, pětičetné, uspořádané v hustých vrcholících (chocholících) o průměru 8–15 cm. Květenství se objevují v květnu až červnu. Vůně květů je intenzivní, někdy popisovaná jako těžká až mírně „zvířecí“, silně láká hmyz.
Plody jeřábu ptačího jsou drobné kulovité malvice o průměru kolem 6–10 mm, zpočátku zelené, při zrání oranžově červené až jasně červené. Rostou v hustých převislých shlucích, které na podzim výrazně zdobí strom a přetrvávají často až do zimy. Dužnina je trpká, nahořklá, obsahuje hodně vitaminu C, organické kyseliny a pektiny.
Jeřáb ptačí má obvykle jeden štíhlý, rovný kmen. Kůra je u mladých stromů hladká, šedohnědá až stříbřitě šedá s jemnými vodorovnými lenticelami (čočkami). U starších jedinců může být kůra mírně rozpraskaná, ale nikdy nevytváří hluboké brázdy jako u dubu či jasanu.
Jeřáb ptačí uvidíte často v horských a podhorských oblastech, na skalnatých svazích a okrajích lesů, kde svými oranžově červenými hrozny plodů září na dálku. Často je vysazován také v parcích, zahradách a podél cest jako štíhlý, elegantní strom s řídkou korunou, který poskytuje nektar pro hmyz a plody pro ptáky.
Z vyzrálých jeřabin připravených krátkým povařením a pasírováním vzniká aromatické želé nebo džem s lehce nahořklou, trpkou chutí. Skvěle se hodí k sýrům, zvěřině a pečeným masům nebo jako podzimní příloha k pečivu.
Jeřabiny naložené v kvalitním alkoholu (např. pálenka, vodka) s cukrem a kořením dají po několikaměsíčním zrání tmavý, aromatický likér. Hořkosladká chuť se hodí jako digestiv po jídle, vždy v rozumném množství.
Tradičně se jeřabiny používaly v malém množství jako prostředek na podporu trávení, při nechutenství a zácpě. Díky obsahu organických kyselin a pektinů působí mírně projímavě a podporují peristaltiku střev. Vždy je používejte pouze po tepelné úpravě a v rozumném dávkování.
Jeřabiny patří mezi tradiční zdroje vitaminu C v horských oblastech. Z plodů se připravovaly čaje, sirupy a želé jako podpora při nachlazení a pro doplnění vitaminů v zimě. Při pravidelném, ale střídmém užívání mohou přispět k lepší odolnosti organismu.
Jeřabiny se používají jako podzimní dekorace do věnců a kytic a po usušení mohou lehce obarvit textil či příze do teple červených odstínů. Při práci vždy myslete na to, abyste část plodů ponechali ptákům.
Posiluje přirozenou obranyschopnost organismu a pomáhá předcházet nemocem.
Zlepšuje funkci trávicího systému, pomáhá při nadýmání a nechutenství.
Podporuje vylučování škodlivin z těla, čistí játra a ledviny.
Pomáhá při zánětech močového měchýře a ledvin.
Chrání buňky před volnými radikály a zpomaluje stárnutí.
Pomáhá regeneraci jater a jejich detoxikační funkci.
Informace na těchto stránkách mají pouze informativní charakter a nejsou náhradou za odbornou lékařskou péči. Před použitím jakýchkoliv rostlin pro léčebné účely se vždy poraďte s lékařem nebo certifikovaným bylinkářem.
Některé rostliny mohou způsobit alergické reakce nebo interagovat s léky. Buďte obezřetní a v případě jakýchkoliv pochybností se poraďte s odborníkem.
Jeřáb ptačí roste na okrajích lesů, v horských a podhorských oblastech, na skalnatých svazích i v parcích a zahradách. Upřednostňuje spíše chladnější podnebí a lehčí, dobře odvodněné půdy, ale je velmi přizpůsobivý. Často se vysazuje jako okrasný strom podél cest, v alejí a na mezích, kde poskytuje potravu ptákům po celou zimu.
Informace o léčivých účincích jsou pouze informativní a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Před použitím pro léčebné účely se vždy poraďte s lékařem nebo kvalifikovaným bylinkářem. Pokud si nejste jisti určením rostliny, nesbírejte ji a nevyužívejte!
Syrové jeřabiny obsahují parasorbovou kyselinu a mohou ve větším množství vyvolat nevolnost, bolesti břicha a průjem. Plody vždy před konzumací tepelně upravte (vaření, sušení, pečení).
Semena jeřabin obsahují kyanogenní glykosidy. Při domácím zpracování plodů se snažte semena odstranit nebo omezit a výrobky nepřekračujte v doporučeném množství.
Jeřabinové produkty berte jako doplněk stravy, ne jako lék. U dospělých zůstaňte u rozumného množství (např. několik lžiček želé nebo 1 malý panák likéru denně). U malých dětí, těhotných a kojících žen se před užíváním poraďte s lékařem.
Jeřáb ptačí lze na dálku zaměnit s jinými červeně plodícími keři (hloh, skalník, pyrakanta). Vždy kontrolujte lichozpeřené listy s mnoha lístky a typické oranžově červené malvice v chocholících.
U citlivých osob se mohou objevit zažívací potíže nebo alergická reakce na plody. Při prvním užití začněte malým množstvím a sledujte reakci organismu.
Jeřáb ptačí má silné místo v severských a keltských pověstech. Věřilo se, že chrání před zlými silami a bleskem, větévky se zavěšovaly nad dveře stavení i stájí. V některých příbězích jeřáb zachraňuje boha Thóra z divoké řeky, a získává tak pověst „stromu záchrany“.
Z jeřabin se tradičně připravují výrazně aromatické likéry a destiláty. V Česku se jeřabinový likér nazývá „jeřabinka“, v Německu je známý Vogelbeerschnaps a v Polsku jarzębiak. Díky vysokému obsahu kyselin a aromatických látek mají tyto nápoje plnou, lehce hořkosladkou chuť.
Jeřabiny jsou pro mnoho druhů ptáků klíčovým zimním zdrojem potravy. Přilétají na ně kosi, brkoslavi, kvíčaly i další druhy. Při sběru proto vždy nechte část hroznů na stromě – podpoříte tak místní biodiverzitu a jeřáb vám udělá radost nejen v kuchyni, ale i na krmítku.
Jeřáb ptačí je ceněný jako ovocný strom do drsnějších podmínek. Snáší vítr, mráz i kyselější půdy, proto byl tradičně vysazován v horských a podhorských sadech jako doplněk k běžným ovocným dřevinám. Některé vyšlechtěné „moravské“ formy mají větší a méně hořké plody vhodné přímo na zpracování.
„Znalost divokých rostlin spojuje tradiční moudrost našich předků s moderním vědeckým poznáním.“