Postrach oráčů
Hluboké a dřevnaté kořeny jehlice trnité často „zadrhávaly“ o pluh, který se o ně při orbě zachytával. Pro rolníky šlo o nepříjemný plevel, ale bylinkáři si téhož kořene cenili jako cenné močopudné drogy.
Ononis spinosa
Nízký, hustě větvený a trnitý polokeř s růžovými motýlovitými květy a hlubokým kořenem. Patří mezi klasické močopudné byliny pro podporu ledvin a vylučování kyseliny močové.
Nápadné růžové motýlovité květy připomínající jetel.
Malé trojčetné lístky s drobnými trny v paždí listů.
Nízký, poléhavý až vystoupavý, velmi větvený a trnitý polokeř.
Silný, dřevnatý kořen pronikající hluboko do půdy.
Suché, slunné louky, pastviny a okraje polí.
Květy jsou růžové až růžovofialové, motýlovité (typické pro bobovité), dlouhé 1–1,5 cm. Vyrůstají jednotlivě nebo v malých skupinkách v paždí listů. Pavéza (horní plátek koruny) je často tmavší, s červenavým žilkováním. Rostlina kvete od června do září.
Listy jsou nejčastěji trojčetné, s malými vejčitými lístky, které mají jemně pilovitý okraj. V paždí listů a na koncích větviček se tvoří ostré, krátké trny. Celkový dojem je hustě olistěného, ale pichlavého keříku nízkého vzrůstu.
Jehlice trnitá dorůstá obvykle 20–40 cm výšky. Lodyhy jsou dřevnatějící, silně větvené, často poléhavé až vystoupavé. Konce větví jsou vyzbrojené trny a vytvářejí husté, neproniknutelné koberce, které dobře snášejí sešlap a vítr.
Kořen je silný, tuhý a dřevnatý, zasahuje hluboko do půdy a dobře kotví rostlinu i na suchých stanovištích. Právě kořen je hlavní drogu jehlice – po usušení má výraznou, mírně aromatickou vůni a je používán v bylinných směsích na močové cesty.
Jehlice trnitá je typickou rostlinou suchých, slunných stanovišť – vyskytuje se na loukách, pastvinách, mezích, náspích a podél polních cest. Preferuje propustné, často vápenité půdy a snáší i sešlapávání dobytkem.
Odvar z kořene jehlice trnité se tradičně používá jako podpůrný prostředek při zánětech močových cest, pálení při močení a při výskytu „písku“ v moči. Má výrazně močopudný účinek a často se kombinuje s dalšími bylinami (svízel, medvědice, bříza).
Jehlice pomáhá zvyšovat vylučování kyseliny močové z organismu, a proto se používá jako součást bylinných směsí při dně a některých revmatických potížích. Vždy jde o podpůrnou léčbu, nikoli náhradu odborné péče.
Díky močopudnému působení se jehlice zařazuje do krátkodobých detoxikačních a odvodňovacích čajových směsí. Podporuje vylučování odpadních látek, ale neměla by se užívat dlouhodobě ani ve vysokých dávkách.
Silnější odvar z kořene jehlice lze přidat do teplých koupelí nohou. Působí mírně prokrvující a ulevuje unaveným a oteklým nohám po celodenním stání.
Pomáhá snižovat záněty v těle, vhodné při bolestech svalů a kloubů.
Zlepšuje funkci trávicího systému, pomáhá při nadýmání a nechutenství.
Podporuje vylučování škodlivin z těla, čistí játra a ledviny.
Pomáhá při zánětech močového měchýře a ledvin.
Zmírňuje bolesti hlavy, svalů a kloubů.
Pomáhá regeneraci jater a jejich detoxikační funkci.
Informace na těchto stránkách mají pouze informativní charakter a nejsou náhradou za odbornou lékařskou péči. Před použitím jakýchkoliv rostlin pro léčebné účely se vždy poraďte s lékařem nebo certifikovaným bylinkářem.
Některé rostliny mohou způsobit alergické reakce nebo interagovat s léky. Buďte obezřetní a v případě jakýchkoliv pochybností se poraďte s odborníkem.
Jehlice trnitá roste na suchých a slunných místech – na loukách, pastvinách, mezích, náspích a okrajích polí. Často ji najdete na vápenitých a kamenitých půdách spolu s dalšími suchomilnými bylinami. Vytváří nízké, husté a trnité porosty, které dobře snášejí vítr i sešlap.
Informace o léčivých účincích jsou pouze informativní a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Před použitím pro léčebné účely se vždy poraďte s lékařem nebo kvalifikovaným bylinkářem. Pokud si nejste jisti určením rostliny, nesbírejte ji a nevyužívejte!
Jehlice trnitá má výrazně močopudné účinky. Při nadměrném užívání může vést k nadměrné ztrátě tekutin a minerálů. Vždy dbejte na dostatečný pitný režim a nepřekračujte doporučené dávkování.
Při závažném onemocnění ledvin nebo srdce (např. selhávání) se jehlice trnitá nesmí užívat bez souhlasu lékaře. U těchto stavů se s vodou v těle pracuje velmi opatrně a samoléčba diuretickými bylinami může být nebezpečná.
U těhotných a kojících žen se užívání jehlice trnité obecně nedoporučuje, pokud není výslovně vedeno lékařem nebo zkušeným terapeutem. Chybí dostatek bezpečnostních studií.
Jehlice trnitá je vhodná spíše do krátkodobých kúr. Dlouhodobé denní užívání bez kontroly může zatěžovat ledviny a narušit rovnováhu tekutin. Po 1–2 týdnech užívání si vždy dopřejte pauzu.
Při současném užívání diuretik, léků na tlak nebo léků ovlivňujících funkci ledvin je vhodné poradit se s lékařem. Účinek jehlice se může s těmito přípravky sčítat.
Hluboké a dřevnaté kořeny jehlice trnité často „zadrhávaly“ o pluh, který se o ně při orbě zachytával. Pro rolníky šlo o nepříjemný plevel, ale bylinkáři si téhož kořene cenili jako cenné močopudné drogy.
Jehlice trnitá patří k tradičním bylinám na podporu ledvin a močových cest. Odvary z kořene se používaly při zánětech močového měchýře, „písku“ v moči a také jako součást směsí při dně a revmatismu.
Květy jehlice trnité poskytují nektar i pyl celé řadě opylovačů. Na suchých loukách a pastvinách patří k důležitým zdrojům potravy pro včely a čmeláky v letních měsících.
„Znalost divokých rostlin spojuje tradiční moudrost našich předků s moderním vědeckým poznáním.“